Úvod
V Pluto legal poslední dobou provádíme poměrně dost auditů duševního vlastnictví, takže máme reprezentativní vzorek dat. V auditních zprávách se objevuje několik opakujících se chyb, kterých se naši klienti dopouští.
Rozhodl jsem se proto tyto chyby stručně popsat a také poradit, jak se každé z nich jednoduše vyhnout. Trik je v tom rizika řídit (a řešit) průběžně. Pokud budete k duševnímu vlastnictví přistupovat proaktivně a dříve než vznikne spor, jsou navrhovaná řešení relativně jednoduchá a především nejsou drahá.
1. Nedostatečná úprava práv k autorským dílům v pracovních smlouvách
Zákon zaměstnavateli k zaměstnaneckým dílům nepřiznává automaticky veškerá práva. Bez výslovné úpravy ve pracovní smlouvě/DPP/DPČ např. zaměstnavatel nesmí postoupit výkon majetkových autorských práv třetí osobě nebo zaměstnanec může v určité situaci žádat o zpětnou licenci.
Stačí uzavřít dodatek ke stávajícím smlouvám a aktualizovat si vzorové dokumenty pro příští užití.
2. Neexistence písemných smluv s dodavateli kreativního obsahu
Ať už jde o programátory, grafiky, nebo copywritery, absence písemných smluv je riziková z mnoha důvodů. Z hlediska duševního vlastnictví pak vzniká nejistota ohledně rozsahu oprávnění objednatele k dodaným výsledkům. Objednatele sice částečně kryje zákon (rozsah oprávnění se určuje dle účelu smlouvy), problém je ale ta nejistota. Účel smlouvy totiž často není zcela jasný.
Je vhodné uzavírat písemné smlouvy definující mimo jiné dodávaný kreativní obsah a licenční oprávnění objednatele.
3. Chybějící ochranná známka
Zjišťujeme, že ochrana značky je mnohdy podceňovaná, což často vede k fatálním důsledkům. Ano, i k nezapsanému označení Vám mohou vzniknout práva, ale jejich prokazování je časově a finančně náročné a ve svém výsledku nejisté. Investice do ochranné známky se vždycky vyplatí.
Zde je rada jednoduchá - registruje ochrannou známku. Dobře se ale rozmyslete nad tím, co budete registrovat (slovo, logo či něco úplně jiného), na jakém území budete usilovat o ochranu a pro jaké výrobky a služby. Po podání přihlášky jsou možnosti změn téměř vyloučené.
4. Užívání generických nebo popisných značek
“TOP obaly” pro papírové krabice či “soft develop” pro vývoj software jsou tak obecná označení, že Vám k nim jednak nemohou vzniknout náležitá práva. Úřad Vám na ně ani neudělí ochrannou známku. A i pokud ano, bude výsledná ochranná známka slabá jak čaj.
Ano, existují výjimky známých značek tvořených obecnými slovy, ale cena za nabytí práv k obecnému označení je pro většinu podnikatelů zbytečným nákladem.
Vyhněte se slovům, které popisují, co děláte (TRANS pro přepravu, GREEN pro ekologický produkt apod.). Vyhněte se i pochvalným označením (TOP, SUPER) ale i slovům, které žádný specifický význam k Vašemu produktu nemají, ale jsou prostě populární (ALFA, TAURUS). Problematická jsou také krátká slova a zkratky (EASE, ABC).
Nejsilnější jsou ochranné známky chránící tzv. fantazijní značky, tedy takové, které nemají žádný vztah ke chráněným výrobkům či službám (Apple pro elektroniku či Pluto pro právní služby, mrk mrk).
5. Užívání kreativního obsahu bez prokazatené licence či v rozporu s licencí
Příčiny této chyby jsou různé. Může jít o grafiku vytvořenou kamarádem, užití fontu určeného jen pro nekomerční užití nebo open source komponentu, aniž by byly splněny licenční podmínky (např. atribuce či zpřístupnění zdrojového kódu).
Ke každému kreativnímu obsahu (typicky grafika, text či software) byste měli mít licenční oprávnění a alespoň rámcově znát jeho rozsah. Pokud Vám kreativní obsah dodává Váš smluvní partner, je vhodné do smlouvy doplnit výslovné záruky právní bezvadnosti, slib odškodnění či smluvní pokutu.
6. Práva k duševnímu vlastnictví patřící třetím stranám
Často zjišťujeme, že duševní vlastnictví, které podnikatel používá, patří třetí straně. Typicky jde o jednatele, zaměstnance nebo bývalého spolupracovníka. Že nějaké duševní vlastnictví dlouhodobě užíváte ještě neznamená, že je Vaše. Problémy vyvstávají na povrch při odchodu klíčového zaměstnance, jednatele nebo při vstupu investora.
Pozor, jednatel a SRO nejsou totéž a to ani v případě, kdy je jednatel jediným společníkem SRO.
Ujistěte se, že Vámi využívané duševní vlastnictví patří Vám. To znamená zejména udělat si jasno v tom, jaké duševní vlastnictví využíváte. Následně byste si měli projít příslušné smlouvy a zkontrolovat, zda ke všemu máte potřebná oprávnění.
7. Neexistence smlouvy o společném využívání duševního vlastnictví
Chápu, že při navazování spolupráce se řeší hlavně byznysové otázky. Nemělo by se ale zapomínat i na duševní vlastnictví. Narážím především na komplexnější transakce, kdy jednotliví partneři do projektu vkládají své dosavadní duševní vlastnictví nebo nové duševní vlastnictví vznikne v rámci spolupráce (typicky smlouvy o společném vývoji a výzkumu).
V těchto situacích je třeba práva jednotlivých partnerů přesně vymezit, a to jak k vkládanému duševnímu vlastnictví, tak k nově vytvářenému. Bez toho si zaděláváte na budoucí problémy konflikty (zvlášť, pokud je řádné užívání společně vytvořeného duševního vlastnictví závislé na užití duševního vlastnictví vytvořeného výhradně jednou ze stran před počátkem spolupráce).
Zde se bez kvalitní smlouvy většinou neobejdete. Ve smlouvách o společném výzkumu a vývoji je třeba předvídat různé scénáře a na všechny nastavit co nejjasnější pravidla.
Pozor též na zákonnou úpravu nastavení práv k výsledkům dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, dle kterého musíte výzkumné organizaci (např. vysoká škola či výzkumný ústav) za případný převod práv k výsledkům spolupráce poskytnout obvyklou odměnu.
Závěr
Ochrana duševního vlastnictví není jen právní nutností, je to i strategie pro úspěšné podnikání. Ujistěte se, že se nedopouštíte některé z výše popsaných chyb dříve, než vznikne problém. Prevence je vždy rychlejší levnější než řešení problému.
